|
Horní
rynk v roce 1929
|
Celý
leden "vyznačoval se stálou zimou, sněhu napadlo dostatek, sanice byla
výborná, ale autobusová doprava přerušena úplně a spojení se světem se
udržovalo poštou povoznou na Poličku jednou dopoledne, po druhé odpoledne sem
i tam".
V únoru „byly tak strašné mrazy třeskuté, že jich
není pamětníka, některý den, zejména 11. února, dosáhl mráz na mnohých
místech až 36° Celsia. Lidem namnoze pomrzly brambory ve sklepích, značné
škody způsobeny byly na vodovodech, pumpách, zvěř pomrzla a strašně mrazy
trpěla tak, že i za dne se odvažovala na náměstí a ulice, aby si mohla něco
utroušené píce nasbírati, neboť měli lide s ní soucit a sem tam seno
podkládali.“
Následkem mrazů narostl na zámeckém rybníce led tak silný,
že voda se přelévala přes hráz a „vnikla do stavení číslo 56 patřící p.
Emilu Havlišovi, zde zaplavila sklep a brambory v něm uložené byly
zkažené, voda vnikla i do prasečích chlívků a prasátka, která v mrazu a
v noci po jistou dobu ve vodě stála, musila být odporažena. Mrazy
vytrvaly až do 15. února, kdy nastalo počasí mírnější, ale 21. února dosáhly
mrazy opět 25° C a toto počasí vydrželo až na začátek března, ba ještě více
přituhlo a mráz dosáhl až 27° C“.
Mrazy pokračovaly i dále v březnu, „ve dne sice jak
vystouplo slunce tálo, ale přes noc mrzlo. Velké byly obavy z povodně,
kdyby nastalo rychlé tání, proto učinily úřady rozsáhlá opatření, aby
v povodí řek neutvořily se zácpy z ledových ker a aby voda měla
volný odtok. Skupina dělníků od 9. března prosekávala na vybraných místech
led.“ Noční mrazy však vždy oblevu zadržely a led pozvolna odtál.
Velice mrzutou věc měli lidé s obstaráváním užitkové vody.
„Všechny studny, zvláště po straně horní, byly bez vody a lidé musili si
dovážeti vodu z řeky. Všechny kanály byly zamrzlé a voda ze střech i
z roztávajícího sněhu musela odtékati po vrchu a na mnohých
místech sloučena s močůvkou vnikla do studní“.
Zima jakoby se
nechtěla panství vzdát, řádila ještě v dubnu, kdy ranní mrazy činily až
9° R (asi 11°C), ale od 10. dubna nastal obrat v počasí, bylo
potom skutečné jaro, a tak teprve 13. dubna bylo možno rolníkům pracovat
v poli.
Tuhá zima
se poznamenala na ovocných stromech, mnoho jich pomrzlo.
Poštmistr Eduard Mazanec provozoval autobusovou dopravu z Poličky do
Nového Města přes Jimramov a Věcov dvakrát denně.
V noci na neděli 14.dubna se vloupili lupiči do Občanské záložny. Vyřezali otvor do trezoru a vybrali asi 8000 korun. Více
nenalezli, protože 53 tísíce korun bylo večer před tím vybráno
z pokladny a uloženo mimo pokladnu.
V letech 1927 až 1929 byly postaveny domky podle hráze (dnešní Říční
ulice) – Kutnohorský, Dajčar, Procházka, Kotinský, Jílek, Polanský, Zobač
Adolf, Fr. Kubík. František Konečný provedl přístavbu č.p. 100. V roce
1928 byla postavena továrna koberců za pilou Zavadilovou na pravé straně
silnice k Novému Jimramovu (Panská - dnes tam je SPRINT).
Římskokatoličtí křesťané měli 19. dubna slavnost. Brněnský biskup Kupka
udílel svátost biřmování.
Jednalo se
o zřízení obecního vodovodu. Do Jimramova přijel v září přednosta
zemského vodního úřadu z Brna Markus, aby prozkoumal mohutnost
vybraných pramenů. Zjistil, že prameny v Koudelkách by poskytovaly
dostatek vody, kdežto pramen v Hoře se ukázal nedostatečným. Pro
nedostatek financí ke stavbě vodovodu nedošlo.
V létě byly často bouřky s přívaly vody a krupobitím. 16.
srpna byly zasaženy pozemky v pruhu od Strachujova po Sedliště. U
30 poškozených zemědělců byla odhadnuta škoda celkem 250 tisíc Kč.
Zástupci
ZME Oslavany jednali v Jimramově o elektrifikaci. Oslavanka byla
dovedena až do Korouhve. Jimramov byl elektrifikován už od roku 1919, podle
smlouvy Sousedských lesů s Josefem Krausem, z elektrárny u
mlýna. Výroba ale nestačila na rostoucí spotřebu a byla závislá na stavu vody
v řece. Oslavanka byla připojena až v roce 1943, protože obec musela
dodržet smlouvu s p. Krausem.
|
