Stalo se v roce 1924
Podle zákona z roku
1920 měly obce povinnost vést obecní kroniky. Naplnění této povinnosti se hned
neuskutečnilo. Kronikářem byl ustanoven 9. února 1928 náměstek starosty
Karel Bukáček, rolník. Události od roku 1924 zanášel do kroniky zpětně.
Jimramov měl 230 popisných čísel,
z toho 76 čísel starousedlíků, kteří měli tzv. sousedské právo na užívání
lesů. Toto právo mají vlastníci těchto domů i dnes. Jsou sdruženi do
společnosti Sousedské lesy.
O duchovní správu církve římsko katolické
se starali konsistorní rada Ignác Sedláček a katecheta Jan Máchal, evangelickým
farářem byl František Rozbořil.
Jimramov v roce
1924
Ředitelem měšťanské školy
byl Bohdan Hejduk, řídícím učitelem obecné školy Josef Kheil.
Přednostou poštovního úřadu (č.p. 78) byl
Jan Pleský. V Jimramově působila Občanská záložna (v č.p. 41 od roku
1903) a Cyrilometodějská záložna (od roku 1912 v č.p.
18).
Obec řídilo osmnáctičlenné zastupitelstvo
v čele se starostou Františkem Mašíkem, náměstkem starosty Karlem Bukáčkem
a radou.
Sbor dobrovolných hasičů měl tyto
činovníky: starosta František Homolka, náčelník Emil Koza. Dále
v Jimramově působil Sokol (starostou byl Karel Bukáček), Orel (starosta
Jan Máchal, katecheta), Odbor národní jednoty (předseda MUDr. Josef Železný),
Odbor turistů českých (předseda Josef Trefulka, (učitel), Knihovní spolek
a Hospodářské družstvo.
9. ledna 1924 byla zastupitelstvem
dána žádost na ministerstvo spravedlnosti o obnovení soudních dnů
v Jimramově.
Model nádraží v Jimramově
Jednalo se o stavbě dráhy
z Litomyšle přes Poličku do Nového Města. 27. dubna byla v Jimramově
schůze jíž se zúčastnil zástupce ministerstva železnic Ing. Schwarz, zemský
stavební rada Ing. Matěj, zemský stavební rada Ing. Derka, velitel muniční
továrny v Poličce Ing. generál Podojil, okresní hejtman z Nového
Města Zeman, senátor Sáblík poslanec Rouček a další. Stavbu se však nepodařilo
prosadit.
Členové Sokola vybudovali
v místech dnešní sokolovny letní cvičiště. V srpnu pořádala
tělocvičná jednota Sokol na paměť 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova
„slavnosť, jaké městys až dosud neviděl“. Ubušín se zúčastnil „pěkně
upraveným alegorickým válečným vozem husitským s jízdou, cepeníky a lučištníky"
(z kroniky Ubušína).
Byl upraven přístup k měšťanské
škole (opěrné zdi v Hliníku a pod cvičištěm).
Podařilo se prosadit provedení regulace Svratky a postavení železobetonového
mostu na Benátky. Pro stavbu se v listopadu začal lámat kámen v lomu
Jindřicha Totuška (pod Horkou). Připravovala se také stavba nové silnice
ke Strachujovu od křižovatky pod Horkou přes louku a podél Svratky k lomu.
Původní odbočka na Strachujov byla až v polovině stoupání do Horky,
„pod Špejcharem“.