Stalo se v roce 1916
Světová válka ovlivňovala i život v Jimramově. Podle kronikáře Pavelky bylo v tomto roce do armády povoláno dalších 20 mužů. Projevoval se již nedostatek mužů na práci.
Benátská textilka pracovala na vojenských zakázkách, a proto byli někteří pracovníci „vyreklamováni jako nepostradatelní“ a nemuseli na vojnu. Na místa těch, kteří odvedeni byli, přicházela ke strojům sotva škole odrostlá mládež. V továrně se pracovalo naplno ve čtrnáctidenních pracovních cyklech s jednodenní přestávkou. Dosahovalo se také vysokých pracovních výkonů, např. v přádelně se týdně upředlo 100 q příze. Zhotovovaly se látky na vojenské uniformy, pláště a pokrývky. Továrna měla ve válečné době i svoje zásobování, jak se tehdy říkalo "aprovizaci". Zaměstnanci dostávali příděly mouky, masa, slaniny, ryb, cukru, marmelády, apod. Ačkoliv nebylo toto zásobování zcela dostačující, bylo dobré v tom, že v tuto dobu už byl všeobecný nedostatek potravin, dokonce i hlad (podle tovární kroniky).
Polní práce v zemědělství zastávaly často samotné ženy se svými výměnkáři a nedospělými dětmi.
Pro válečné účely byl v roce 1916 rekvírován zvon z věže katolického kostela s nápisem „Od dobrodinců chrámu Páně jak katolíků tak helvetů dal se tento zvon odlít ve Sloupnici u Vaňka v roce 1819“. Podle některých zdrojů se to stalo o rok později.
V kolonii Domky byly dostavěny poslední domy pro dělníky benátské továrny Löw Beera.