Rok 1848,
zvaný rokem revolučním, zasáhl celou Evropu. Jeho důsledkem bylo zrušení roboty a dosažení občanských svobod pro všechny občany. Co se odehrávalo v Jimramově se můžeme dočíst v kronikách. Ty zaznamenávají především velkou přírodní katastrofu, kdy se po velké bouřce s průtrží mračen protrhla v červenci hráz velkého rybníka "Kukly" na Fryšávce. Následná povodeň poničila řadu domů v obcích na dolním toku Fryšávky. V samotném Jimramově strhla dva mosty na Fryšávce, stáj a stodolu u č. 56 a dům č. 54. Řeka byla u Bludníku zatarasena a voda tekla dolů náměstím. Tuto událost po léta připomínala tabulka snápisem: "Když Kukla pukla, až sem voda tekla", umístěná na stromě v Bludníku.
Hlavní událostí, která se dotkla všech občanů, bylo zrušení roboty. S tím souvisel i odkup pozemků, které do té doby náležely vrchnosti. Z vypočtené kupní ceny pronajatých pozemků stát zaplatil třetinu, vrchnost odpustila další třetinu, takže zájemce o půdu platil v hotovosti pouze třetinu kupní ceny. Na tuto pozemkovou reformu navazovala reforma státní správy. Bylo zrušeno vrchnostenské uspořádání, zřízeny státní úřady v okresech a krajích. Pro Jimramov to znamenalo značnou degradaci, nejen že pozbyl soudní pravomoc, ale došlo i k přesunu dalších kompetencí na okresní úřad.
V tomto roce došlo i v Jimramově ke zřízení Národní gardy, kam byly odvedeni všichni občané ve věku 19 až 50 let. Jejím velitelem byl zámecký lékař Dr. Schleifer. Tato garda nebyla žádným revolučním oddílem, měla dbát na dodržování veřejného řádu a pořádku. Na cvičení gardistů vzpomíná s odvoláním na vyprávění svého otce pan vikář Šedý ve svých Pamětech. Při cvičení gardy a při přechodu lávky přes potok velel její velitel: „Ober lávka hop - hop!“
Převzato z Jimramovského zpravodaje, autor Josef Dobiáš
Povodeň v roce 1848 byla zaznamenána ve Velké kronice jimramovské i v Pavelkově kronice. Existence rybníku Kukla není ale zatím doložena žádným písemným pramenem. Rovněž tvrzení o tabulce v Bludníku má původ jen z ústního podání. P.N.