Vzpomínky na pana Václava Pivoňku

dle vypravení vnuků Jana a Václava Hýžďalových

Narodil se roku 1885 v Červených Pečkách u Kolína.

9.9.1909 se oženil s Antonií Slaninovou a v Jimramově se usídlil natrvalo až do své smrti. Byl člověkem velmi zručným, vše se mu hodilo do ruky. K jeho profesím patřila především oficína holiče, kadeřníka i vlásenkáře. K tomu byl zručný v modelování autíček, vlaků, které si sám v poměru zmenšoval a z dostupných materiálů vytvářel. Měl zálibu v elektrice při zapojování a propojování různých obvodů, okruhů, což později zúročil při stavbě betlému. Sám se spolupodílel na prvním osvětlení Jimramova, oprav elektrizovaného mlýna na Mrštíkově mostě, kde inženýry poslal pryč, ať se mu nedívají na prsty, a sám závadu spravil.

Měl zálibu ve dřevě, kde vyřezával pro své vnuky různé kolotoče, rámy na obrazy, loutky, kulisy na sokolské loutkové divadlo, které bylo jeho další oblíbenou činností. Byla to i jeho chlouba: rád vzpomínám na jeho divadla a utkvěla mi v paměti postava Kašpárka, kterou mluvil pan učitel Tichý svým zvláštním hlasem. Byly to velké chvíle pro dětské duše, kde nám vštěpoval morálku, úctu a všechny dobré vlastnosti, které snad si naše generace ponechala dosud. Byl promítačem a vedoucím kina na Sokolovně s panem Hudcem, zaměstnancem obecního úřadu. Měl také vztah k Sokolu, kde byl náčelníkem, organizoval výlety, sokolská cvičení za sokolovnou a byl i ve vedení Pipichovy Župy. Projevila se v něm i láska k motorům, byl prvním řidičem hasičského auta, vozil pana hraběte Belcrediho, byl osobním šoférem pana stavitele Veselského, vozil Dr. Böhma. Tyto naše vzpomínky určitě pamětníci v Jimramově potvrdí.

Jeho další zálibou bylo fotografování. Nejprve krajinky, rodinné fotografie a když začaly průkazy, hned to byly portréty, svatby, oslavy, až z toho vznikl ateliér, který dlouhou dobu byl na místní záložně.

Nezapomenutelné jsou však jeho betlémy. Celkem vytvořil tři. Jednoduššího typu v kostele olešnickém a jimramovském, mechanický betlém právě domácí, rodinný a náš jimramovský, který je umístěn v bývalé škole U sv. Jana. Dělal jej dlouho a s rozmyslem, liturgie byla potlačena vlastenectvím a češstvím. Místní Pernštejn, světový Karlštejn, hutě, mlýn, zvonice, pumpa, kde měla téci voda jako zdroj života. Zvláštní postavy tvořili Tři králové , Svatý Václav, Jiří z Poděbrad, Jan Žižka, pastýři, ovečky, sedlák vezoucí pytel obilí do mlýna, mladí, staří, to všechno vyjadřovalo sourodý ráz života. Moravu reprezentovali Vlčnovjané v kroji, nesoucí Ježíškovi hrozen vína.

Slavnou chvíli narození zdůraznil točící se září a krásnými anděly, kteří Ježíška kolébají a slavnostně se rozsvítí celá krajina.

Betlém byl sestaven k dnešní podobě v roce 1953. Měl ještě mnoho plánů – nad celým betlémem se měl vypínat hrad Trosky. O půlnoci se měly hrát koledy, avšak to již pro nemoc nestačil dokončit. Jsme rádi, že v Jimramově a pro Jimramov tento betlém byl uchován. Rádi se sjíždíme do těchto míst a věříme, že v síni rodáků i když není přímým rodákem, je na pravém místě.

Jan a Václav Hýžďalovi

Z Jimramovského zpravodaje 2010, č. 3