Od založení do roku 1918

            Popud k založení sboru dobrovolných hasičů dalo v Jimramově obecní zastupitelstvo za purkmistra Františka Mašíka už v únoru 1974. Stanovy sboru a jeho činnost byly potvrzeny c.k. místodržitelstvím dne 24. června 1875 pod č. j. 14445. Sbor byl uveden právoplatně v činnost dne 15. července 1875 složením slibu hasičstva, který byl stvrzen podpisy všech členů. Při založení měl sbor 54 členy činné a 37 členů přispívajících. Prvním starostou byl zvolen purkmistr František Mašík, velitelem Josef Pavelka, důchodní na hraběcím velkostatku, podvelitelem Josef Ptáček, měšťan a majitel hostince, jednatelem Fr. Sig. Kadlec, kupec a pokladníkem Jan Sklenář, měšťan. Dalšími členy výboru byli zvoleni Fr. Bradáč, Fr. Čermák a Karel Jelínek.

Josef Pavelka, Jan Sklenář a Josef Ptáček

Slib hasičů, opis zde

            Při založení měl sbor ruční stříkačku bez sacího zařízení. K vycvičení činných členů byl povolán cvičitel Jan Syrový z Litomyšle. Jeho pobyt hradila obec. Po čtrnáct dnů se denně k večeru pilně cvičilo a další cvičení už vedl velitel. Občanská záložna v Jimramově poskytla půjčku na zřízení cvičiště s hasičským lešením (u Střelnice - Solo) a obec zakoupila potřebné náčiní. V červenci 1876 zakoupily Sousedské lesy sboru velkou čtyřkolovou stříkačku od bratří Smejkalů z Čech u Olomouce za 1200 zlatých. Byla pro ni postavena zbrojnice (kolna) u obecního domu č. 108.

            6. srpna 1876 se konalo v Jimramově první veřejné hasičské cvičení, kterého se zúčastnily pozvané hasičské sbory a obce: Litomyšl, Bystré, Ústí nad Orlicí, Polička, Česká Třebová, Svitavy, Bystřice n. P., Olešnice, Nedvědice, Velké Meziříčí, Nové Město na Mor. a Německé (Sněžné). V roce 1879 byla zakoupena další menší stříkačka od bratří Smejkalů a 200 metrů hadic. Peníze (950 zlatých) věnovala Občanská záložna. V té době už sbor vlastnil berlovky, posunovací žebřík, vlašské žebříky, vozíky na žebře, bourací háky, vidlice, velké sekyry, motyky, krumpáče.

Horní rynk s první hasičskou zbrojnicí za školou

             Veřejná cvičení se tehdy konala často a byly na ně zvány sbory z okolí. Končívala tzv. výlety s taneční veselicí a přátelským posezením místních i okolních hasičů. Po jednom cvičení Jimramově v r. 1880 při volné zábavě se velitelé sborů shodli o nutnosti založit župní jednotu. Založena byla v roce 1884 a na první valné hromadě (1885 v Německém) byli také delegáti jimramovského sboru a Karel Jelínek byl zvolen do výboru. Starostou župy byl zvolen JUDr. Val. Kalláb, advokát z N. Města na M. V Jimramově se také konala v roce 1887 III. schůze župních delegátů. Dloholetým členem župního výboru byl Jan Sklenář z Jimramova.

            14. srpna 1892 bylo v Jimramově opět veřejné cvičení jehož se zúčastnilo 7 sborů župy poličské 1 sbor župy boskovické a 16 sborů župy novoměstské. Cvičení přihlíželi okresní hejtman, hrabě Belcredi, "četné měšťanstvo města Poličky a nepřehledné zástupy lidu venkovského"( F. Vilím: Hasičský památník). Už tehdy se konaly hasičské plesy(1894). Příjmy z těchto akcí ze sbírek mezi místním obyvatelstvem pomáhaly zlepšovat materiální vybavení sboru.

            V roce 1898 měl sbor jeden stroj čtyřkolový, 1 dvoukolový skládací, 1 stroj starší bez sacího zařízení, 6 berlovek, 800 m hadic, 2 vozíky na hadice, 1 žebř posunovací, 3 žebře nastavovací (1 střešní), 6 hákových a 12 vlašských žebříků, 1 vozík na žebře, 6 bouracích háků, 2 vidlice, 4 veloké sekery, 4 motyky, 4 krumpáče, 1 polní lékárnu ( 1 kufřík a 2 tašky) vše v úhrnné ceně 4000 - 4500 zl. r. m. (Hasičská kronika T.Kršky)

            V roce 1899 zřízen na podnět bratra Sklenáře při sboru tzv. pohřební fond. Jeho stanovy byly přijaty 13. ledna 1899. Sloužil k vypravení pohřbu zesnulým hasičům. Členský příspěvek činil 1 korunu 20 hal ročně (60 kr.). V roce 1903 byl zrušen.

            Po založení Hasičské pojišťovny se v r. 1900 i jimramovský sbor stal jejím podílníkem dvěma podíly po 100 zlatých. Členové byli u této pojišťovny pojištěni a byl využíván hlavně jeho podpůrný fond starým členům a vdovám po hasičích.

            V roce 1895 se konal v Praze sjezd československého hasičstva u příležitosti národopisné výstavy, na který byl vypraven zvláštní vlak. Pro složitou dopravu se pravděpodobně jimramovští hasiči nezúčastnili,ale poslali příspěvek na hasičský pavilon. V roce 1896 byli na župním sjezdu vyznamenáni dva členové sboru a v r. 1906 6 členů bylo vyznamenáno diplomy a medailemi za záslužnou činnost na poli hasičském.

             Sbor udržoval styk se sousedními sbory z Čech. Zúčastňoval se jejich cvičení a zval je na svoje např. v r. 1896 se zúčastnila delegace oslav 20 let sboru v Poličce.

            Počet členů se v těchto letech pohyboval kolem 50 činných. Jednací protokol z roku 1912 odhaluje, že už v tomto roce se podle vzoru Bystřických starali hasiči o mládež - 20 členů dorostu (chlapci od 14 do 17 let).

            Při požárech zasáhli hasiči v místě v r. 1878, pak v roce 1885 při požáru zámeckého mlýna, při němž vyhořel i pivovar a polovina zámku, v r. 1896 dům a hostinec na náměstí (uhořel 19tiletý čeledín),a v okolních obcích (Borovnice 1877, Huť 1880, Korouhev 1884, Jimr. Pavlovice 1875, 1885, Trhonice 1886, Sedliště 1880, 1882, 1891 a 1901, Strachujov 1906) a při dalších drobnějších požárech v okolí.

            Bohatá činnost sboru byla přerušena válečnými událostmi 1. světové války, kdy řada činných členů narukovala. Poslední valná hromada se konala v r. 1914.

            V bitvách 1. světové války padli 4 členové jimramovského sboru: Wilem Drábek, Josef Jelínek, Josef Šindler a Eduard Zítka.

Přehled velitelů: Josef Pavelka 1875 - 1877, Jan Bukáček 1877 - 1878, Josef Pavelka 1878 - 1882, Karel Jelínek 1882 - 1885, Josef Koza 1885 - 1895, Karel Bukáček 1895 - 1896, Jan Sklenář 1896 - 1905, Augustin Freisleben 1905 - 1906, František Homolka od r. 1906.