Kronika Jimramova
Josefa
Pavelky
Umělé
osvětlení
V selských
domácnostech dlouho se svítilo loučemi, zhotovenými zvláštním hoblíkem a
upevněnými skřipcem na stojanu. Později se svítilo olejovými lampičkami
baňatými nebo sklenicovitými s plovoucím
knotem. Páni svítili lojovými svíčkami ve svícnech, mnohdy umělecky
pracovaných, málokdy svíčkami voskovými, kterými se svítilo hlavně
v kostele. Poněvadž hroty lojových svíček obyčejně pomalu a nedokonale
hořely, bylo je nutno ustřihovati kratiknotem, tímž
se také svíčka zhášela. V zámožných domácnostech se později svítilo
velkými olejovými lampami olejem řepkovým.
Světlem
se velmi šetřilo, a proto v zimě, nebylo-li nic nutného na práci,
„držívala se černá hodinka“, tj. sedělo se u kamen potmě. Zápis o první lampě
petrolejové mám z r. 1869. Byla koupena od žida Joachyma
Bradyho za 80 kr. r. č.. 1.
února koupen za 10 kr. nový cylindr.
Šel-li
kdo do chléva, na dvůr nebo do některé neosvětlené místnosti, svítil si
dřevenou lucernou se skleněnými okénky. V lucerně byla obyčejně malá
baňatá olejová lampička. Neopatrní lidé svítili si i po domě loučemi a odtud
bylo zde tolik požárů.
R. 1767
– 1769 vystavěla paní baronka z Bukuvky kostel
sv. Matouše mimo obvod městečka, pro případ, že by farní kostel vyhořel. – R.
1802 vydal hr. Antonín Belcredi „Pořádek, který na
pád vzniknuvšího ohně v městysi Jimramově provozován a zachován býti má“.
S lucernou
chodilo se v Jimramově na večerní besedy, na roráte
i do hospody, Ponocný, kromě halapartny a píšťaly, měl také lucernu. Veřejné
osvětlení náměstí osmi petrolejovými lampami zavedeno r. 1877.
V kostelích
svítilo se svícemi voskovými. Katolíci o roráte a
jitřní, evangelíci při večerní bohoslužbě o Štědrém dnu, svítili si svíčkami a
sloupky, které do kostela ....... přinesli.
Osvětlení hrobů o dušičkách dalo se též svíčkami. Proto byly tyto
bohoslužebné výkony zvláště dětmi oblíbeny. V letech 1880 ovládlo
vše osvětlování petrolejem. Po roce 1900 lampy lihové a gasolinové
i osvětlení acetylenové. Po velkých obtížích s osvětlováním v době
světové války 1914 – 1918 odhodlali se jimramovští zaříditi
v městečku osvětlení elektrické ze mlýna Krausova. Poněvadž během doby
spotřeba energie elektrické tak se zvýšila, že Krausova elektrárna nestačila , připojena osvětlovací síť obecní na
západomoravskou elektrárnu v Oslavanech r. 1943.