Kronika Jimramova
Josefa
Pavelky
Obchodníci
Za dob
nejstarších provozovali obchod formani, kteří místní výrobky vyváželi do
Vídně a do Budapešti a odtud vše potřebné dováželi. Bylo to hlavně koření, sůl,
víno, jemné látky apod.
Písemná zpráva
o prvním místním obchodníku jest z r. 1715. Nájemce vinopalny a koželužny
panský žid Marek Westenheimer měl dle smlouvy
s paní M. A. z Nieberů mimo kořalky prodávati koření a ostatní zboží (Kořalka byla
samožitná). Později, kolem r. 1800, když již se mohli židé volně usazovati, usadily se v Jimramově židovské rodiny Brady,
Skutezsky a Lampl. Všichni
tito židé byli obchodníky a prodávali zboží smíšené, železo, obilí, máslo,
vejce – zkrátka všechny potřebné věci, ovšem hlavně kletbu našeho kraje
Kořalku, v níž se mnohý jimramovský dům i vesnický
grunt utopil. Tyto židovské rodiny, k nimž později přibyly rodiny Tichova, Haasova a Reinerova, všechny v Jimramově zbohatly, některé
z nich se potom odstěhovaly, obyčejně do Vídně, ostatní byly Němci za
protektorátu odvezeny a již se nevrátily. Dnes není zde ani jeden žid. Kolem
roku 1890 učinili pokus o zřízení židovské školy německé, který se nezdařil
(viz kap. IV.).
R. 1826
připomíná se zde první křesťanský obchodník Josef Wolf. Před tím jest
zmínka o cizinci Janu Langrovi, který r. 1787 v „kvelbě“
domku č. 32 zboží prodával. Roku 1848 byl zde obchodník Schremmer,
němec, kterému patřil dům č. 18, a který nešťastnými spekulacemi na mizinu
přišel.
V stejné
asi době usadil se zde obchodník Vincenc Zástěra, který si brzy důvěry
občanstva získal, neboť byl již v r. 1867 zvolen purkmistrem a míst. škol. dozorcem a za několik let na to ředitelem „Občanské
záložny“. Bývalý jeho obchod existuje dosud v nájmu Jana Sedláka, který
pronajal jej po smrti syna jmenovaného, Hugo Zástěry.
Před r. 1880
usadil se zde zdejší rodák, obchodník Jindřich Jaroslav Karas a
v témže asi čase František Sikmund
Kadlec. R. 1885 otevřel obchod kupecký Josef Antony (č. p. 105 –
106), který v roce 1888 ohlásil konkurs, obchodu se vzdal v roce 1893
a odjel do Ameriky. V roce 1900 usadil se na témže místě Antonín Lukeš,
kterému se tam velmi dobře vedlo asi zásluhou kořalny, kterou vedle svého
obchodu zařídil.
V téže
době otevřel obchod smíšený Josef Pyšný v domě č. 38 (vedle
radnice). Potom usadili se zde obchodníci Tušla a
Husák. Obchody moukou měli Josef Čermák v čís. 68 a František
Neděla v čís. 69. Ze všech těchto obchodů je v původní rodině
pouze obchod Růženy Kadlecové.
Staré
kupecké obchody bývaly otevřeny celý rok
od časného rána až do večera. Zavřeny byly pouze na Boží hody. V obchodech
se netopilo, a proto měl každý kupec omrzlé ruce. Po zavření obchodu se ještě
připravovalo zboží na druhý den, vážilo, balilo do kornoutů a sáčků.
Jimramovské obchody byly dobré a zákaznictva měly mnoho, proto bývali
v každém obchodě dva až tři příručí čili „mládenci“, jimž židi
říkali „supjekti“. O vycházkách a nějaké určité
pracovní době nebylo ani zmínky. Nějaká práce se vždy našla a lenochy pobízel
pan principál kopanci a pohlavky. Tenkrát býval skutečně učedník – mučedník.
Ovšem byly také výjimky, ale vzácné.
V současné
době jsou v Jimramově tyto obchody:
Smíšené
Jan Sedlák, Antonín Mašík, Josef Polívka, Růža,
Kadlecová, Šimek, Vorlíček (1948).
Střižní
Ladislav Kyšperský, Pyšný – Muroň.
Jelínková, Bohumil Tušla
Železářský
František Rybář
Spotřební
družstvo
Vzájemnost – Včela
Kramáři
Růža Pyšná
Obchod
smíšený a pekařství
František Libra
Drogerie
Josef Novák
Knihkupectví
a papírnictví
Karel Pohořelý a syn
Obuv
Baťa, nár. podnik
Zelinářství
– ovoce
Jindřich Nedopil, Jan Jiříček
Obchod
zahradnictví, květiny, věnce
Jan Jiříček
Mlékárna
Josef Polívka
Trafiky
Jan Brychta, Fr. Mašíka vdova