Kronika Jimramova
Josefa
Pavelky
XII. Komunikace
a)Cesty
V roce 1587 mluví se v účtech o výnosu mýta mostního, ale v té
době nebylo ještě v Jimramově silnice. Ještě
v roce 1756 jezdilo se do Poličky a Nového Města po poněkud lépe
upravených cestách polních. Teprve před r. 1800 byla poličská cesta upravena na
silnici, tj. silnou cestu po níž mohly slušně jezditi těžké vozy formanské.
Silnice do Nového Města byla stavěna r. 1819 a v roce 1831 zlepšována.
R. 1839 dokončena stavba silnice do Kunštátu přes Ubušín a do Něm. Brodu přes Javorek,
Daňkovice a Německé. Všechny tyto silnice upravovány
byly ze starých polních cest, a proto jsou tak nepříhodné. Silnice do
Německého přes Nový Jimramov stavěna byla po roce
1900. R. 1920 stavěna odbočka z této silnice na Javorek.
Současně (v současnosti – po r.
1941)staví se nová silnice údolím potoka ke Korouhvi a silnice pod Kabačkou do Sedlišť. V r. 1940 – 41 byla silnice
vedoucí městečkem vydlážděna.
b) Mosty
Mosty přes Svratku a Fryšávku bývaly původně dřevěné.
Most přes Fryšávku k Borovnici byl ještě po roce
1880 opatřen střechou. Nedlouho předtím právě tak postaven byl most dolní u
Benátek. Tyto mosty nestačili jimramovští spravovati, neboť byly velmi často povodněmi
poškozeny. R. 1861 jest záznam, že dne 16. 6. odnesla voda potřetí ubušínský most a r. 1875 stalo se totéž počtvrté.
R. 1892 15. 6. uhodil hrom do mostu benátského. Proto byly po roce 1885
postaveny traverzové mosty přes Svratku ke Korouhvi a přes Fryšávku
k Borovnici a u Střelnice, přes hraniční potok k Ubušínu.
Benátský most zůstal dřevěný (bez střechy až do regulace řeky r. 1925,
kdy tam byl postaven most železobetonový. Tento most byl partyzány dne
26. 4. 1945 částečně vyhozen, jest nyní opět bezvadně opraven.
1941 započato se stavbou nového mostu přes Svratku ke Korouhvi. Stavba byla pro
válečné události přerušena. Teprve v roce 1947 započato znovu se stavbou
tohoto mostu, při čemž části stavby z r. 1941 byly zbourány. Stavbu
provádí firma Fanta a Kutnohorský, z nichž druhý je zdejším rodákem.
Železné mosty na silnici k Novému Jimramovu (za
Smrčinami) stavěny r. 1905.
c) Doprava
Za stara obstarávali nákladní i osobní dopravu do vzdálených míst formani.
Jezdili do Brna, Vídně, Budapešti i do Němec. Byli
jediným spojem Jimramova se světem.
Formani
vozili do Vídně máslo, do Uher plátno a zpět vozili víno, koření, sůl, uherskou
mouku, drahé látky aj. Po formanech posílána i pošta. Formanství bylo důležitým
zdrojem obživy mnohých obyvatelů o proto vždy obec dbala, aby
v privilegiích bylo jí právo formanství potvrzeno. (privilegia z r.
1654, 1732, 1746, 1781). Zřízením železnic formanství pokleslo a živořilo pouze
obstarávajíc dopravu nákladů do nejbližší železniční stanice. Jinak se chodilo
pěšky i do vzdálených míst. Jen vrchnost používala kalesy
(tj. kočáru). Jezdilo se též na koni.
Od r. 1874 jezdila přes Jimramov pošta z Olešnice do Německého, asi jednou týdně.
O dopravě osob poštou viz. kap.
10 e. Kdo nechtěl jeti poštou, musil si zjednati „příležitost“: povoz soukromně u některého
hospodáře. který jej bryčkou nebo kočárem k cíli
jeho cesty dovezl. Studenti, tenkrát nejvíce litomyšlští gymnasisté, dříve i
filosofové, stěhovali se do Litomyšle na žebřiňácích (fasuňcích) společně se
svými kufry a uzly peřin. Na svátky vánoční jezdili domů na saních a na ostatní
svátky chodilo se pěšky. Tento stav trval až do otevření železniční
dopravy do Poličky, resp. do Nového města a do zavedení osobní dopravy
autobusem. O osobní dopravě autobusem viz kap. X e). Také dopravu nákladů
převzala současně s osob. dopravou nákladní
autobusová doprava a dnes jsou v Jimramově 2
podnikatelé nákladní auto dopravy. Kromě toho vozí náklady na dráhu nákl. auto státních drah. Větší
podniky mají svoje nákladní auta.
O spojích železničních viz kap. X e). Jimramov se
mnohokráte snažil o zřízení želkezničního spojení:
1894, 1901, 1924 a v roce 1907 obdrželi pp.
Sadílek, Seichert a Kadlec v Novém Městě nejen
koncesi, ale i subvenci (464.000 K) na stavbu trati Nové Město – Jimramov, avšak ku stavbě nedošlo.