Kronika Jimramova
Josefa
Pavelky
Spolky
– 3. část
Peněžní ústavy
Prvním peněžním ústavem v Jimramově
byla po roce 1612 pomocná pokladnice literáckého
sboru, založeného Janem Dubským z Třebomyslic.
Do této pokladnice ukládali členové sboru své úspory a z ní byly
poskytovány půjčky členům nemajetným. Byla to tedy záložna. Pokladnice tato
zanikla zároveň s literátským sborem při konfiskaci panství jimramovského r. 1623. Jaká byla nouze o peníze, o tom
svědčí zápisy, kdy obec vypůjčovala peníze od vrchnosti a naopak. R. 1664
nemohlo celé panství jimramovské a dalečínské zaplatit dluh 344 zlatých Leopoldu, hraběti
z Náchoda. Sehnalo se s velkou námahou 144 zl. Z r. 1652 máme záznam, že ze špitálního fondu
vypůjčovala si peníze nejen obec, ale i vrchnost (hr. Kolovrat). Jinak sousedé
půjčovali jeden druhému. Do bídy obyčejně přišel ten, který si vypůjčil peníze
od židovských lichvářů.
První skutečná záložna založena byla na popud kaplana jimramovského P. Jana Novotného a dáno jí jméno Občanská
záložna (1869). Ve výboru záložny bylo 5 evangelíků a pouze
jeden katolík. Byli to Fr. Mašík, Jan Bukáček, Jos. Břenek, Tomáš Kadlec, Adolf
Ženatý a Vincenc Zástěra. Evangelíci měli již tenkrát větší porozumnění
pro důležitost záložny, vliv jejich vzrostl, a tak přešla před r. 1893 záložna
úplně do rukou evangelíků. Skoro všichni katolíci vystoupili z obč. záložny a založili
v roce 1893 Cyrilo Metodějskou
záložnu, již z počátku vedl děkan Ignác Sedláček a říd.
učitel Karel Bastl.
V roce 1928 založila si tehdejší živnostenská strana Živnostenskou
záložnu. V roce 1944 ? byla tato
záložna spojena se záložnou Cyrilo Metodějskou a nyní (1948) jedná se o spojení všech
tří záložen v jeden peněžní ústav.