Kronika Jimramova
Josefa
Pavelky
Opsáno bez úprav - s případnými chybami.
X. Úřady
a) Největší úřední a soudní
instancí byl, jako všude jinde, úřad vrchnostenský a přímo
podřízený úřad obecní.
Oba tyto úřady měly právo
rozhodovati dle platných zákonů nejen ve věcech civilních, ale i ve věcech
trestních.
Nejvyšším úředníkem panským byl
kolem r. 1600 správce panství. V roce 1621 nazývá se tento úředník
regentem. Po roce 1666 jmenuje se purkrabím, po roce 1706 hejtmanem a od r.
1760 správcem, také ředitelem i vrchním.
Obecní funkcionáři byli
rychtář a purkmistr. Rychtář vykonával pod dohledem vrchnosti pravomoc
policejní a soudní. Purkmistr zastupoval vrchnost ve věcech obecní správy. Oba
tito funkcionáři byli jmenováni vrchností od nejstarších dob. Již od r. 1600
volila si obec 12 konšelů a jejich representantem byl „hospodář městečka“ zvaný
„primátor“ jako hlava obce. Funkce rychtáře trvala 1 rok. Ve funkci purkmistra
střídali se konšelé v obdobích 1 měsíce. Funkce primátorská trvala i řadu
let, někdy i doživotně.
Roku 1787 byla funkce
primátorská zrušena a převzali ji purkmistři a po nich starostové. Jména všech
těchto funkcionářů od roku 1600 až do r. 1850 uvedena jsou v kronice
Dra E. Čermáka.
Úřady obecní a vrchnostenský
rozhodovaly nejen o věcech civilních, ale i ve věcech trestních a měly dokonce
právo soudu hrdelního. Tehdejší zákony byly velmi přísné a podobně i tresty, za
jejich přestoupení. Dle záznamu ve smolné knize z r. 1612 byl na šibenici
oběšen Ondřej Holý, který ukradl 3 zl a radlici. Touž pokutou byl 1613
potrestán kočí pana Dubského, který svou ženu a dvě děti opustil, koně a šaty
jimramovskému sládku a 24 zl ukradl. R 1615 Jan Cikán z Borovnice za
21 spáchaných krádeží sekerou popraven byl. R. 1915 Pavel Vlasatý za krádež
koní touž smrtí sešel. Téhož roku Jan Pekař za 11 krádeží provazem popraven
byl. R. 1617 Ludmila Štěpánova pro cizoložství za živa pohřbena byla. Téhož
roku mečem sťat Václav Čadík pro 21 krádeží a pytláctví. Rozsudky vykonávali
mistři popravní. Po roce 1600 uvádí se jejich jména: Jakub Hanauš, Jan Hanauš,
Gruber, Lud. Hořínek, Václav Hořínek, Daniel Hönig do r. 1754. Mistři popravčí
bydleli v „chalupě dolní pod městečkem“, nyní čís. 99. Po zřízení
trestních soudů 1754 funkce jejich zanikla a v chalupě bydlel potom
pohodný – „ras“.
Jan Dubský vynášel však také
rozsudky podmínečné. R. 1611 byli dva jimramovští měšťané Mikuláš Kuchař a
Benedikt Řezník, kteří pro cizoložství na hrdle trestáni býti měli, propuštěni
na přímluvu zachovalých lidí (měšťanů) a za to musili vydláždit ulici od
borovnického mostu až na náměstí kameny. (Dlažba tato nalezena r. 1940
v hloubce 130 cm, při vykopávce pro novou dlažbu před starou palírnou č.
66). Kromě toho musili každou neděli v kostele s železným řetězem na
krku státi po celého čtvrt roku a každou druhou neděli byli v mučírně
zavřeni.
Podobně v r. 1614
propuštěn Tomáš Rathouzský, který ve svém domě přechovával zloděje, opět na
záruku měšťanů, musil však za to do roku a do dne dodati mil. pánovi 50.000
šindelů. Tak soudili naši předkové.
Dosud uloženo jest
v jimr. radnici „rychtářské právo“ (silný kožený obušek pobitý cvoky,
které prý značí počet poprav). Popravní místo a šibenice byla dle některých
záznamů na Pavlově kopci, dle jiných na Padělku (nad nynější měšť. školou).
Pozemkové knihy (prvé) založil r. 1597 tehdejší majitel panství Pavel
Katharin z Katrharů. Vedeny byly až do r. 1619. Nalézají se v archivu
zámku v Líšni u Brna. Druhé pozemkové knihy vedeny od r. .... (neuvedeno).
Titul
purkrechtní knihy dílu jimramovského z r. 1597
Staré obecní pečeti
gruntoknihovní užíval Ingrrowitzer Grunabuchsamt od r. 1654 po dobu 200 let tj.
po tu dobu dokud se zde vedly knihy gruntovní. Od r. 1756 zřízen byl katastr
tereziánský, kde jsou již uvedena podrobně jména jednotlivých tratí jimr.
katastru, což v dřívějších knihách není. Nynější pozemkové knihy byly
založeny r. 1882.
Písemnou agendu obecní vedli
obecní „sydikové“. Byli to obyčejně učitelé, kteří ovládali písmo, sloh a
němčinu. Vedli též knihy gruntovní. V Jimramově to byli: Kostrošic Jan,
Kostrošic Václ., Josef Wolf. Poslední syndikus byl Fr. Trnka z čís. 75.
R. 1754 přestává činnost
hrdelního soudu v Jimramově, neboť trestní pravomoc převzaly v celé
říši soudy trestní. Úsilí Jimramova o zřízení okresního soudu bylo bezvýsledné
pro nepříznivou politickou polohu městečka. Náhradou za to zřízen
v Jimramově od r. 1906 soudní den.
Obecní
úřad s purkmistrem v čele
fungoval až do roku 1850, kdy byla zřízena obecní zastupitelstva se starostou
obce v čele. Posledním purkmistrem byl Jan Maršálek, který byl též prvním
starostou.
Starostové
městečka Jimramova:
1851
Josef Maršálek
1851 –
1861 Josef Čermák, č. 25
1861 –
1864 Ignác Ptačkovský, č. 13
1864 –
1867 Vincenc Zástěra, č. 37
1867 –
1870 Jan Marzy, správce velkostatku
1873 –
1881 Frant. Mašík, č. 10 – 17
1881 –
1888 Jan Bukáček, č. 27
1888 –
1901 Vincenc Chrištof, č. 101
1901 –
1927 František Mašík, č. 10
1927 –
1930 PhMr František Polák, lékárník
1930 –
1938 Karel Bukáček, č. 27
1938 –
1945 Alois Horák, říd. učitel
Alois
Horák, který po celou dobu protektorátu v čele obce stál a veškeré
nepříjemnosti s tím spojené mužně snášel, byl při domácí revoluci dne 5.
května 1945 revolučním výborem funkce starosty zbaven. Byl to poslední starosta
jimramovský. Jakým starostou byl, o tom svědčí zápisy na mnohých stranách této
kroniky jednající o tom, co se za jeho úřadování pro povznesení obce vykonalo.
Zároveň s ním suspendováno bylo celé obecní zastupitelstvo a funkci jeho
převzal revoluční národní výbor. Předsedou tohoto výboru jmenován byl okr. nár.
výborem odbor. učitel Josef Mrštík, který však tento úřad dlouho nezastával,
neboť byl dne 9. 5. 1945 ustupujícími Němci na poličském mostě zastřelen. Po
něm následovali jako předsedové národního výboru Mlčák, vrch. strážmistr četn.
v. v., Hortvík, major v. v. oba jen po krátkou dobu.
Po
volbách do Národního shromáždění, kdy počet mandátů jednotlivých
politických stran v místním nár. výboře upravován byl dle počtu
odevzdaných hlasů, byl nově ustaveným míst. národním výborem zvolen všemi hlasy
suspendovaný starosta Alois Horák předsedou míst. nár. výb. Místní nár. výbor
skládá se z 18 členů (9 lid., 4 kom., 3 nár. soc., 2 soc. dem.).
Po změně
vlády v únoru 1948 byl tento NV sesazen a ustavil se nový MNV
s velkou většinou z členů strany komunistické, který si zvolil
předsedu Miroslava Hošpese, učitele a po jeho odchodu v květnu Julii
Železnou. Vedle MNV ustanoven byl akční výbor Národní fronty v podobném
složení, jehož předsedou zvolen předseda Komunistické strany Šmatera. Po vzdání
se Julie Železné byl zvolen předsedou MNV tovární dělník J. Halva. Připojeni
k Poličce – Pardubicím.