Kronika Jimramova
Josefa Pavelky
VII. Války
Války husitské
Ve farní kronice katolické jest zápis, že
„...celý kraj během náboženských a selských válek od katolické víry
odpadl a částečně k Husitům, částečně Lutheránům
přistoupil“. Poněvadž tehdejší majitel panství Herald
ze Skal a po něm vdova Eliška i celý rod kunštátský
byli kališníci, byl hrad Skály katolickými vojsky napaden a rozbořen. Při
tom byl snad postižen i Jimramov, ale kališníci zde
zůstali. Všeobecný rozvrat způsobený válkami však měl za následek, že opět
vykvetlo na Dalečíně, katolickými pány opuštěném,
lupičství. Co se v našem kraji dělo za válek husitských, nelze podrobněji zjistiti.
Válka třicetiletá
Útrapy této války velmi se dotkly Jimramova.
V prvním období válek hleděli jimramovští zabrániti procházení a ubytování vojsk v městečku,
podplácejíce velitele vojenských posádek v okolních městech a udržujíce
cesty ve špatném stavu. Též zbraní městečko hájili.
R. 1621 táhlo městečkem vojsko polské. Zámeckého hejtmana jimramovského
Rychnovského z Louňovic, který před nimi prchal,
na útěku ve Věcově Poláci zavraždili (viz pamětní
kámen u věcovské rychty). Odtud táhli Poláci na
Bystřici. Bystřičtí žádali Jimramov o pomoc. Společně
potom Poláky napadli a rozehnali.
R. 1624 přišli do Jimramova Španělé, ale asi se jim zde nelíbilo, poněvadž se
za týden vrátili do Bystřice, odkud do Jimramova
přišli. Koně, které Španělé v Bystřici uloupili
jim jimramovští částečně odkoupili,
částečně pobrali a bystřickým zpět prodali.
Od roku 1640 dolehly však na Jimramov útrapy války plnou měrou.
Od 11. 8. 1640 do 27. 4. 1641, od 7. 9.
1642 do 16. 10. 1642, od 28. 5. 1643 do 23. 12. 1643, od 28. 9. 1645 do 31. 12.
1645, od 10. 11. 1647 do 8. 1. 1648 táhlo Jimramovem
4772 jezdců a 1646 pěších. Pohoštění stálo 1177 zl
15 grošů.
16. června 1643 přišlo do městečka 1500
Švédů, dali se pohostit, výpalné vyplatit a potom Jimramov
vyplenili a zapálili. Při tom vyhořela jimramovská
tvrz a nebyla již obnovena Podrobné účty
z války této viz příloha č. 5.
Válkou třicetiletou přivedeno bylo
panství jimramovské i celé širé okolí na mizinu.
Panství jimramovské a dalečínské
nemohlo zaplatiti Leopoldu hr.
z Náchoda r. 1664 dlužný obnos 344 zl. A to nebyl jediný jejich dluh. Purkrabí dal proto
primátora jimramovského do vězení vsaditi
a druhého dne do Kunštátu odvézti.
Jimramopvští sehnali potom s velkou námahou 144 zl, ostatek zavázali se splatiti
v určitých lhůtách.
Válka sedmiletá
Také v této válce prošlo Jimramovem
mnoho různých vojsk a ubytování jejich úplně vyčerpalo jmění vrchnosti i
poddaných tak, že jmenovitě poddaní až k zoufalství přivedeni byli.
Dne 14. dubna 1742 musil Jimramov vydati saským vojákům:
8000 porcí chleby, 1600 porcí sena, 1600 porcí ovsa, 12 sudů piva, 4 sudy kořalky,
27 kusů hovězího dobytka, 60 kusů ovcí. Salámy co spotřebovali. Kromě
toho hrách, čočku, kroupy, zeleninu, sůl, máslo a koření.
V únoru t.r. dragounskému pluku Reichenberskému: 242 dávek ovsa (po 1,5 míry drážď.), 225 dávek sena (po 10 librách). Kromě toho musil Jimramov dodávati do Olešnice: 24 sudů piva a 200 měr ovsa.
Do vojenského skladiště v Brně
dodalo panství jimramovské již r. 1741 46 měr
pšenice, 60 měr Ječmene, 41 centů sena, 20 kop slámy.
R. 1742 dva husarské pluky po 6 dní
v Jimramově ubytované nadělaly veliké
škody na majetku vrchnosti i poddaných. Ze zámecké jídelny (officírny) konírnu udělali, všechny sklepy a sýpky
zotvírali, co v nich bylo odnesli, jedlé snědli,
ostatní zničili.
V dubnu r. 1741 musil Jimramov vydržovat 2000 mužů jízdy a 3000 pěších vojska
saského. Obyvatelé neměli co jíst, čím dobytek krmit a nemohli ani zaset.
Dobytek pustili, aby si sám v lesích potravu hledal.
Tenkrát (1741 – 1742) vyhořela fara.
Války napoleonské
Vyjma jedné krátké zprávy nenalezl pisatel této kroniky
zápisů místních, které by jednaly o průchodu nebo pobytu vojsk ať rakouských
nebo cizích v Jimramově. V pamětní knize
Jiřího Vrbasa z Písečného jsou zmínky o velkém
verbování a braní na francouzskou vojnu r. 1796, veliké drahotě, rkvírování příspřeží, což asi
bylo v Jimramově také.
R. 1805 11. 11. byli Francouzi ve Vídni,
19. 11. byli již v Brně a Jihlavě. Vojsko rakouské před nimi ustupovalo od
Čes. Budějovic, od Jihlavy přes Vel.
Meziříčí, Křižanov, Strážek,
Rožínku, Bystřici a Písečné. Do Jimramova
vtrhli Francouzi od Poličky, městečko „plundrovali“. Průchodem vojsk
francouzských celý kraj velmi trpěl, neboť Francouzi se zde zásobovali.
Rekvírovali i koně. Francouzské oddíly procházely naším krajem v prosinci
1805 a v lednu 1806.
R. 1808 vyšel patent o zřízení
vojenských reserv a zeměbrany. Odvedení byli vyzbrojeni a reservisti
narukovali do Jihlavy. Zeměbrana musila chodit na cvičení doma v neděli.
Později (r. 1809) narukovala zeměbrana též.
R. 1809 14. 7. přišla velké francouzské
armáda do Brna a okolí. Bylo příměří. I na panství kunštátském
byli Francouzi rozloženi. Do 1. listopadu 1809 všichni Francouzi z Moravy vymašírovali jenom v Rakousích
jsou.
Dodatek (napoleonské
války).
Dodatečně nalezl jsem zápis, který svědčí, že r. 1813 přišlo do Jimramova 32 francouzských šasérů
(tj. střelců), kteří byli ve stavu tak zbídačeném, že je jimramovští
musili v pravém slova smyslu od košile obléci. Zachovaly se účty
dodavatele košil žida Nefberta Beera
jakož i jiné s udáním celkového vydání. (Zápis ten půjčil jsem p. dru. Em.
Čermákovi a on jej někde založil).
Válka prusko-rakouská r. 1866
Od 21. 5. 1866 procházelo Jimramovem
nejprve vojsko rakouské pak pruské. Dne 21. 5. – 27. 5. jeli Jimramovem rakouští husaři do Čech. Hnáno bylo
240 volů pro zásobování armády. Dne 27. 6. – 29. 6. jelo 748 vozů
zásobních, dne 5. 7. projeli kyrysníci, 9. 7. pluk hulánů. 9. 7 jim
v patách přišli Prušáci v síle
6156 mužů pěchoty, 1 oddíl husarů, 1 baterie děl, 100 koní. Rekvírovali 25
centů masa, 18 měr žita – semlet, 2 sáhy dříví, 100 centů ovsa, 10 centů
chleba, 80 mázů hřebíčkové kořalky, 800 mázů piva, 400 mázů vína, 11 centů
tabáku, 10.000 kusů cigaret – vše ve dvou hodinách odevzdati!
Dále Jimramovem
projížděly následující vojenské oddíly: 10. 7. proviantní kolona 150
mužů, 80 koní, 27. 7. oddíl 200 mužů, 120 koní přípřeže, 850 m. pěchoty,
18 důst., 57 koní, 24. 7. zásob. kolona 120 m., 120 koní, od 25. 7. do 30. 7. malé
oddíly celkem 150 m., 5. 8. vozová kolona 20 m., 1 dúst.,
5 k. voj., 30 selských vozů s 60 koňmi., 7. 8. 821 m. pěchoty, 28 důst., 40 koní, 8. 8. jízda 100 m., 187 koní, 9 důst., 9. 8. 150 m., 6 děl, munič.
vozy, 200 koní, 5 důst. Tento oddíl byl v Jimramově 4 neděle, 10. 8. ulánský
štáb 5 důst, 35 mužů, 36 k.
2. září 1866 Prušáci odešli a víc žádný
nepřišel. Prušáci dodávky platili,
nekradli a k lidem slušně se chovali (To napsal současný
kronikář).