Kronika Jimramova


        Josefa Pavelky                                                             
 

VI. Události městečku prospěšné

1. Do roku 1900

R. 1269 Před tímto rokem pravděpodobně založen Jimramov.
R. 1500 za panství Vratislava z Pernštejna převedena Svratka do nového řečiště. Jimramov obdržel darem 3 lesy: Padělek, Holý vrch a Prosičku.
R. 1520 má Jimramov svůj erb.
R. 1537 jest Jimramov povýšen na městys a obdržel od císaře Ferdinanda I. povolení odbývati dva výroční trhy (jarmarky) a týdenní trhy každý pondělek.
R. 1593 postavil nový majitel panství Pavel Katharin z Katharů  dvě křídla  zámku: východní a jižní.
R. 1589 zrušil Pavel Katharin z Katharů pro městečko Jimramov robotu.
R 1590 postavena radnice na místě týmž pánem darovaném.
1589 připomíná se obecní lázeň.  V téže době byly na jimramovské věži hodiny a zvony, kterými se zvonilo nejen k bohoslužbám, ale i při početí výročních trhů. Obec měla tenkráte již obecního strážníka.
R. 1590 koupila druhá manželka Pavla Katharina z Katharů  paní Kriselda Čejkovna z Volbramovic dům pro chudobinec a roku 1596 zřídila paní Jana Trčková z Lípy fond pro vydržování 4 osob v chudobinci. R 1691 odkázali chudobinci občané Martin Koza a Jan Preizl 15 měr polí na dobu 26 let k užívání za nájem 1 zl. ročně.
R. 1597 založil pan Pavel Katharin z Kath. první  pozemkové knihy  jimramovské a potvrdil obci všechny svobody a práva dříve nabytá.
R. 1603 nový majitel panství pan Jan Dubský z Třebomyslic potvrdil městečku všecky privilegia a svobody.
R. 1608 stanoví týž majitel „Církevní řád“ ku zamezení sporů a nepořádků ve farnosti.
R. 1609 postavil sedlišťský mlynář Karel Klečka novou budovu školní na místě bývalé  společné budovy farní a školní, nyní čís. 72.
R. 1612 existoval v Jimramově  sbor literácký, který pěstoval zpěv chrámový. Sbor tento měl svoje přísné stanovy a pomocnou pokladnici  (tedy záložnu).
R. 1707 – 1715 přestavěla  paní Žofie z Bornstädtů od základu katolický kostel (viz kap. II).  
R. 1712 (za paní z Bornstädtů  - Niebrů – pozn. tužkou) jmenují se na panství jimramovském první průmyslové podniky: pivovar, vinopalna, mlýny, hutě, hamry a panský dům s vinopalnou.
Za paní (až 1746) z Niebrů (Waldorfů – pozn. tužkou)jmenován je v Jimramově první žid Marek Westenheimer, nájemce koželužny a vinopalny. Týž měl zde první obchod zbožím smíšeným. kromě toho byly pronajaty: Panský dům (šenk) Ignáci Librovi, papírna, barvírna (1723) Frant. Petrovi, salajka a draslovna v Krásném, horní mlýn, mostní mýto a masné krámy (v radnici).
R. 1741 – 1742 předložila paní z Niebrů privileje občanů jimramovských týkající se užívání obecních lesů císařovně Marii Teresii k potvrzení.
R. 1767 vystavěn byl baronkou z Bukuvky, která zde u hrab. Marie Ant. z Waldorfu pohostinství požívala a potom dědictvím zbohatla druhý katolický kostel (sv. Matouše), který však byl za císaře Josefa II.  r 1783 zrušen. V tu dobu vystavěla hraběnka z Waldorfu severní křídlo zámku a chodbu ze zámku do farního kostela katolického.
R. 1778 stává se majitelkou panství Theodora s. paní z Freienfelsu, provdaná za hr. Belcrediho.
R. 1781 smírně vyřešen osobním zásahem císaře Josefa II. spor jimramovských občanů s vrchností o cejchování  dříví v obecních lesích, trvající již delší dobu (od hr. z Waldorfu) (viz kap. I.).
R. 1801 staví hrabě Antonín Belcredi novou katolickou školu, v které se dodnes vyučuje (viz kap. IV).
R. 1802 tentýž pán vydal předpisy stanovící  „Pořádek, který na pád vzniknuvšího ohně  v městysi Jimramově provozován a zachován býti má“. Na zakoupení a udržování hasičského nářadí založena pokladna „Feuerkassa“, do níž plynuly různé dávky. Pokladna tato byla ještě r. 1856. Od té doby není o ní zpráv. Kůlna pro obecní stříkačku byla poblíže školy a klíče od ní měl učitel, který ve škole bydlil.
R. 1786 za prvního evang. reform. faráře jimramovského, moravského superintendenta Michaela Blažka zbudována byla evangelická toleranční modlitebna a r. 1791 evangelická farní budova, v níž umístěna byla také škola (evangelická, viz kap. 3).

Od roku 1802 do roku 1861 není ve starých kronikách farních a školních záznamů. Proto jsou i záznamy moje z té doby velmi kusé).
Záznamy po roce 1860 pocházejí většinou ze soukromé kroniky zdejšího souseda Adolfa Ženatého, vedené od roku 1859 do r. 1917, kdy tento kronikář zemřel.

R. 1815 povoleny obci dobytčí trhy.
R. 1848 zrušena robota. Dosavadní poddaní vykupovali pozemky a přejímali je do soukromého vlastnictví. Téhož roku zřízena byla v Jimramově „Národní garda“. Hejtmanem gardy byl zámecký lékař Josef Schleirrer. Z té doby, kdy se národ náš ze staleté poroby probouzel není zde o něčem takovém ani stopy.  Garda měla velení německé a všechny zápisy z té doby jsou rovněž psány německy. V Jimramově nebylo tehdy vlastenců.
R. 1848 zřízeno bylo okresní hejtmanství, okresní soudy a berní úřady.
Po roce 1849 počíná pronikati nová doba a různé vymoženosti i do zapadlého Jimramova. Již v roce 1850 nacházím v soukromých zápisech první zprávu o petroleji,  a r 1854 o zápalkách, r 1857 o kávě, r. 1868 o cigorii.  V lednu r. 1869 koupena byla v naší rodině první petrolejová lampa. Byla to asi v Jimramově jedna z prvních lamp.
R. 1860 byla vyhlášena svoboda řemesel k vlastní jejich škodě (viz kap. X).
R. 1869 počata stavba nové evangelické školy.
R. 1869 vyměřovali inženýři trať železné dráhy Polná, Žďár, Vlachovice, Kadov, Jimramov, Polička, Litomyšl. Na tuto dráhu dodnes (1947) čekáme. R. 1872 vyměřována tato trať podruhé.
R. 1874 jednalo se o zřízení okresního soudu v Jimramově.
R. 1874 1. května jela Jimramovem poprvé  jízdní pošta (Olešnice, Jimramov, Německé, Svratka, Hlinsko) (viz kap. X).
R. 1877 bylo poprvé osvětleno náměstí osmi petrolejovými lampami.
R. 1882 Založeny nové pozemkové knihy. R. 1882 založen zalesňovací a okrašlovací spolek.
Poznámka:  Před r. 1880 a v létech následujících ustavilo se v Jimramově více pro městys velmi významných korporací, o nichž  pojednáno jest v kap. IX. a X. této kroniky.
R. 1884 zřízen byl telegrafní úřad ode dne 1. července. Téhož dne začala jezdit ranní a večerní pošta do Poličky.
R. 1885 zřízen byl zdravotní obvod v Jimramově. prvním obvodním lékařem byl jmenován obecní lékař MUDr. Karel Veselý.
R. 1886 (8. 4.) vysazovány lípy podle silnice na náměstí p. říd. Karlem Bastlem. Lípy tyto byly neodborným ošetřováním (stříháním) zmrzačeny a jsou nyní novými nahrazeny 1944 ?1942?
R. 1894 Upisování akcií na stavbu dráhy z Poličky do Svitav.  První jízda 1896.
R. 1897 radili se na Radnici o zřízení okres. soudu v Jimramově.
R. 1897 Otevření žel. trati Polička – Skuteč.
R. 1897 založena „Občanskou záložnou“ veřejná knihovna.

POKRAČOVÁNÍ

 

ZPĚT NA VÝBĚR KAPITOLY