Stalo se v roce 1935
Zima byla jak má být - se sněhem, mrazy
a ledy na řece. Ranní mrazy a sněhové vánice byly i v květnu, dokonce
ještě 21. května byl silný noční mráz. Mráz byl také
z 8. na 9. červenec, „což nepamatují ani nejstarší, neboť se mělo za to,
že aspoň 2 měsíce v roce, totiž červenec a srpen, jsou bez nočních mrazů v naší
krajině“. Srpen byl velmi suchý, rovněž i září - vysychaly studny.
Prezident
Masaryk měl 85 let: „85. narozeniny pana presidenta byly slavností všech. Již
6. března ozdobeny byly domy prapory; večer týž den zapálil hasičský sbor
o 19. hodině na Kabačce srovnanou hranici dříví, při jejímž plápolu proslovil
náčelník sboru br. F. J. Rybář oslavný proslov, zakončený voláním slávy tatíčku
presidentovi a zapěním státních hymen. 7. března pořádány byly v obou
kostelích slavnostní bohoslužby a o 11 hod. konána byla slavnostní schůze
obecního zastupitelstva na Radnici za přítomnosti úřední z pošty,
důchodové kontroly, četnictva a četného počtu občanů. Schůzi zahájil starosta
obce Karel Bukáček, rovněž i proslov přednesl, který zakončil, když přítomní
povstali, přáním: Račiž všemohoucí Hospodin dopřáti našemu milovanému
panu presidentovi dlouhá léta života a zdraví ku rozkvětu našeho státu a blahu
milého národa našeho. V tom smyslu odeslán byl kabinetní kanceláři p.
presidenta holdovací telegram. Sluší poznamenati, že zasedací síň Radnice byla
pěkně vyzdobena obecním tajemníkem p. Jaroslavem Karasem. Všeobecnou slavnosť
pak na oslavu 85. narozenin p. presidenta uspořádala místní osvětová komise za
součinnosti všech kulturních složek v katolickém domě, poněvadž před dvěma
roky podobná slavnost při oslavě státního svátku pořádána byla v sokolovně,
a bylo dohodnuto, že používání místností při společných slavnostech se bude
střídati. Slavnost byla zdařilá, zahájená byla předsedou m. o. k. panem
Trefulkou, ředitelem měšťanské školy, zpěvy střídaly se s přednesem básní.
Nejlepším číslem programu byla přednáška p. Jar. Šimsy, redaktora z Prahy,
bývalého knihovníka p. presidenta, která se velmi líbila, vylíčil přednášející
pana presidenta jako pravého filosofa, demokrata a státníka. Účastenství bylo
veliké, bez rozdílu vyznání, z místa i vesnic, ač před počátkem slavnosti
přímo zuřila hrozná sněhová vánice a bouře.“
Urbanovou
uličkou mezi zámkem a zámeckým mlýnem a Panskou ulicí vedla silnice
k Novému Jimramovu ještě po roce 1950
19.
května byly volby do Národního shromáždění a Senátu a 26. května do zemského
(moravského) a okresního zastupitelstva. Kronikář připravil tabulku o
výsledcích sedmi nejdůležitějších stran (republikáni, sociální demokraté, národní
socialisté, komunisti, lidovci, živnostníci a fašistická obec), ale čísla do ní
nedoplnil. Byly to poslední svobodné volby 1. republiky.
Podle Wikipedie získala v Poslanecké sněmovně
nejvíce hlasů Sudetoněmecká (Henlainova ) strana -15,18% před republikány
14,29% (Rudolf Beran), ČSSD 12,55% (Hampl) , komunisty 10,32% (Gottwald),
národními socialisty (Klofáč) a lidovci (Šrámek). Podobně získaly strany
mandáty i v Senátu.
21. července pořádala TJ Sokol spolu s agrárním dorostem a hasiči slavnost
stého výročí státní hymny Kde domov můj. Po průvodu a proslovech před radnicí
byl vlastní program na cvičišti sokolovny.
V „Jírově
bořince“ byla 18. října nalezena oběšená Vojtíšková od Žabárny. Byla to řádná
žena a „asi tak učinila v náhlém pomatení mysli“.
Nákladem okolo 6
tisíc korun byl dán do pořádku obecní chudobinec na Benátkách (místnosti byly
„vypalachovány“ a nahozeny maltou, střecha byla pokryta eternitem).
Okresním úřadem
byly v tomto roce přislíbeny stavby, které by byly pro Jimramov velmi
prospěšné: vydláždění silnice od Horky po most na Poličku, přeložka silnice
k Novému Jimramovu místo tehdejší Urbanovou uličkou a Panskou ulicí a opět
stavba železniční dráhy Litomyšl, Polička, N. Město. Pro nedostatek financí se stavby
bohužel neuskutečnily.