Zpět na úvod

Stalo se v roce 1932

        V únoru byl ustanoven farářem římskokatolické církve v Jimramově P. Karel Válka. 7. února mu byly za velké účasti farníků, děkana z Bystřice a jiných kněží slavnostně předány klíče od kostela a fary. Jako farář zde působil do září roku 1976.

        Začátkem roku byla prudká obleva s dešti a řeky Fryšávka i Svratka se 4. – 6 ledna rozvodnily (podle kronikáře tak, že dlouho již tak velké vody nebylo). Dost sněhu napadlo až v březnu (7. - 9. velké sněhové vánice) a ještě na Bílou sobotu 26. března byl mráz 10°C. Sníh padal i 7. a 8. května, takže „smuteční hosté z Brna přijedší na pohřeb p. Belcrediho vyprávěli jakými závějemi musili jeti u Sulkovce“.

        6. června byl slabý mráz a pomrzly brambory a zelenina.

 

        V zápise tohoto roku kronikář zaznamenal úmrtí několika významných občanů: nejstarší občanka, dříve listonoška Aloisie Fajtová (91 let), Fr. Sig. Kadlec, obchodník, člen obecní rady a ředitel občanské záložny, Jindřich Totušek, předseda dozorčí rady Občanské záložny (uměl léčit zvířectvo a ochotně pomáhal zemědělcům, když ještě v Jimramově nebyl zvěrolékař), P. Ignác Sedláček, kněz v Sulíkově, který 39 let působil v Jimramově, Egbert Belcredi, kněz, majoritní pán jimramovského panství, František Mašík z č.p. 10, byl 27    let starostou Jimramova, MUDr. Karel Veselý, lékař působící v Jimramově téměř 50 let, František Jílek, italský legionář.

      

f1932a.jpg

                                          f1932b.jpg

Aloisie Fajtová                                                                                                              Jinovatka v Hoře

   Národně-hospodářský svaz pro západní Moravu jednal s majiteli pozemků pod starou javorskou silnicí o zamýšlené stavbě ozdravovny. Ke stavbě nedošlo.

        17. dubna „ jel s výpalkami v lejtě rolník Štursa z Trhonic z lihovaru pavlovického. Při jízdě od Kříže u Růžových pukly obruče na lejtě a obsah, horké výpalky, prudce se vylily z lejty na Štursu, sedícího v předku vozu, srazily jej k zemi, vůz jej přejel a od horkých výpalek byl opařen na těle. Na štěstí jeho ani opaření, ani poranění nebylo vážné.“

        8. července z pátka na sobotu v noci „dobyli se kasaři do Občanské záložny, vylámali boční stěnu ohnivzdorné pokladny, obsah asi 6000 Kč vybrali a s lupem beze stopy zmizeli.“

        23. července byla hrozná bouře s krupobitím. Voda vnikla do mnoha stavení. V čísle 144 u Emilie Jindrové zatopila byt ve dvoře. Vodu pak odčerpali hasiči „motorisovanou stříkačí“.

        V listopadu odešel do výslužby evangelický farář František Rozbořil.

        I v Jimramově „byly účinky hospodářské tísně“ – na začátku zimy se hlásilo až 77 nezaměstnaných osob.

        Nová zima se projevila námrazami. Na drátech elektrického vedení prý bylo až 8 kg ledu na jednom metru drátu. Velké škody způsobila jinovatka v lesích.

        Pro dlouhé suché počasí v druhé polovině roku bylo málo vody ve studnách – zvláště v Hliníku a pod měšťankou. 

ZPĚT NA VÝBĚR ROKU