Zpět na úvod

Stalo se v roce 1931

Podle záznamů v kronice se dá usoudit, že počasí potrápilo hlavně zemědělce. Ještě 29. března byl sněhová bouře při silném severním větru. I duben byl chladný, narostlo málo píce a vymrzly ozimy. V květnu a červnu bylo sucho, pak často přicházely bouřky s krupobitím. 9. srpna začalo pršet a s malými přestávkami pršelo až do 27. září. Svatka vystoupila z břehů a odnesla rolníkům mnoho otavy z kopisek. Následkem dešťů  porostlo obilí. Otavy sušili rolníci až do konce září, podzimní práce však bez problémů provedli v pěkném říjnovém počasí.
        Kronikář konstatoval, že mezi zemědělci byla nouze, protože se hospodářské výrobky špatně prodávaly – „ lidi nic nekupovali, leč (než) to, co nejnutněji potřebovali a tak naříkali i obchodníci i živnostníci, zejména pak vánoční trh, od kterého si obchodníci slibovali oživení, zklamal úplně. Není peněz.“

V noci ze soboty na neděli 11. ledna se vloupali zloději do „výkladního okna hodináře Gustava Šedého“. Vybrali z něj cenné věci. Pak se majitel ale probudil a zaplašil zloděje voláním o pomoc. Ti prchli beze stopy.

V tomto roce popisoval kronikář v zápisu i tři dopravní nehody. Nejtěžší se stala 11. května: „... srazil se při rychlé jízdě na motocyklu p. Josef Kraus s nákladním vozem p. Šimona u čísla 100 na rozcestí do Pavlovic a Strachujova a prudkým nárazem byl smrtelně zraněn  neboť po dopravě do nemocnice v Poličce zemřel“.  Protože pan Kraus byl nadporučíkem ruských legií, bylo na jeho pohřbu  velké množství lidí, zúčastnili se ho i legionáři a čestná vojenská jednotka z muniční továrny z Poličky. Jménem legionářů se s mrtvým rozloučil jeho přítel, kapitán ruských legií a učitel, p. Štěrba z Veselí.
9. května se srazili na náměstí „při prudké jízdě dva cyklisté, jeden ze Strachujova, druhý z Trhonic a značně se poranili“.
Další nehoda se stala 14. června na silnici k Borovnici. Motocyklista z Pardubic porazil zdejší příslušnici Hrbkovou. Zranění asi byla jen lehká.

21. června vysvětil biskup brněnský nové varhany v katolickém kostele.

V sokolovně v ten samý den byla slavnost dorostu Červeného kříže k 10. výročí založení. Slavnosti se zúčastnilo mnoho žáků z celého okresu.

19. července byly také dvě slavnosti. Sokol měl slavnost „rozvinutí praporu“. Byl průvod z Benátek k radnici. „Uvítací proslov měl Karel Bukáček, starosta Sokola, slavnostní řeč pronesl jednatel Východočeské župy Pippichovy br. Caska, stuhy připnula na prapor sestra Jindřiška Šimková, zatloukání hřebů provedlo 12 činovníků z okolních sokolských jednot; po rozvinutí praporu, jeho vztyčení, pozdravu Sokolstvem, zazpívali přítomní státní hymny za doprovodu hudby.“ Program pak pokračoval u sokolovny veřejným cvičením,  „ jehož se zúčastnila i dvě vzorná družstva mužů a žen z Brna".

 

jim_169.jpg

  

Druhou slavností byl „manifestační sjezd katolické mládeže a Orla". Dopoledne odešli Orli v průvodu s orelskou hudbou do kostela, později byl pořádán tábor lidu na zámeckém nádvoří. Odpoledne šel průvod od křižovatky k Novému Městu a Bystřici po náměstí ke Střelnici (u Sola), kde bylo provedeno veřejné cvičení. Po průchodu náměstí byla u pomníku padlých položena kytice.

jim_177.jpg                          jim_178.jpg

       Cvičenci Orla

15. a 16. srpna měla slavnost evangelická církev. Účastníci, kteří se sjeli  do Jimramova ze všech koutů republiky (téměř 3 tisíce), si připomněli 150 let od vydání tolerančního patentu.

V listopadu byl otevřen v domě Adolfa Jelínka č.p. 8 konzumní obchod spolku Včela.

Při volbách do zastupitelstva získala nevíce mandátů – 7 strana lidová, sociální demokraté 4 mandáty, republikáni 3 mandáty, národní demokrati 2 mandáty a živnostníci 2 mandáty. Volilo 757 občanů z 808 zapsaných v seznamech. Starostou byl zvolen Karel Bukáček, náměstkem starosty Alois Koza (později Horák). V obecní radě ještě byli: Libra František, Ing. Štancl Zdeněk, Vala Josef a Wimer František.

Narodilo se 24 dětí (19 katolíků, 5 evangelíků), zemřelo 15 osob (4 katolíci, 10 evangelíků a 1 žid).

                                                 ZPĚT NA VÝBĚR ROKU